8. 9. 1944 – 28. 10. 1944

Karpatsko – dukelská operace (KDO)

KDO byla součástí Východokarpatské operace – jedné z největších horských útočných operací na východní frontě za druhé světové války. Sovětské a československé vojsko útočilo přes Karpaty s cílem pomoci Slovenskému národnímu...

KDO byla součástí Východokarpatské operace – jedné z největších horských útočných operací na východní frontě za druhé světové války. Sovětské a československé vojsko útočilo přes Karpaty s cílem pomoci Slovenskému národnímu povstání (SNP).

V operaci bojovala vojska 38. armády 1. ukrajinského frontu pod velením maršála I. S. Koněva a část 1. gardové armády 4. ukrajinského frontu gen. I. J. Petrova. 1. československý armádní sbor pod velením brig. gen. Jana Kratochvíla (od 10. 9. 1944 brig. gen. Ludvíka Svobody) byl součástí 38. armády.

Jejich hlavním protivníkem byly divize XXIV. tankového sboru gen. tankových vojsk Walthera K. Nehringa (na začátku operace zastoupen genpor. Fritzem Beckerem). Tento sbor byl součástí armádní skupiny Heinrici složené z německé 1. tankové armády a maďarské 1. armády (genplk. Béla Miklós) pod společným velením genplk. Gottharda Heinriciho. Do obranných bojů zasáhlo také levé křídlo XI. armádního sboru gen. pěchoty Rudolfa von Bünau náležejícího k Heinriciho 1. tankové armádě. Dále pravé křídlo XI. SS armádního sboru (SS-Obergruppenführer a gen. Waffen-SS Matthias Kleinheisterkamp) ze sestavy 17. armády (gen. pěchoty Friedrich Schulz). Všechny tyto svazky podléhaly velení Skupiny armád Severní Ukrajina genplk. Josef Harpeho.

zobrazit více << Zobrazit méně

Poměr sil

Rudá armáda (38. armáda) zde postupně nasadila zhruba 97.000 osob, 110 tanků, 1.700 děl a minometů. 1. čs. armádní sbor měl před operací přes 16.000 mužů a žen, 31 tanků a...

Rudá armáda (38. armáda) zde postupně nasadila zhruba 97.000 osob, 110 tanků, 1.700 děl a minometů.

1. čs. armádní sbor měl před operací přes 16.000 mužů a žen, 31 tanků a 263 děl a minometů. V řadách 1. čsas společně bojovali českoslovenští vojáci, kteří předtím bojovali v SSSR, Francii, na Středním východě, nebo prošli výcvikem ve Velké Británii, aby překročili hranice Československa a započali tak osvobozování své vlasti od nacismu.

Wehrmacht (17. armáda a 1. tanková armáda) do boje postupně nasadil zhruba 100.000 mužů, 240 tanků, 2.000 děl různé ráže, 110 útočných děl, 180 obrněných transportérů a 100 letadel.

Operace nebyla v původních plánech Rudé armády. Po vzniku SNP (29.8.1944) požádala Československá exilová vláda v Londýně v čele s prezidentem Dr. E. Benešem prostřednictvím velvyslance Zd. Fierlingera a náčelníka Československé vojenské mise gen. H. Píky, Sovětský svaz o pomoc. Žádosti bylo vyhověno a 38. armádě genplk. K. S. Moskalenka byl svěřen úkol urychleně, do čtyř až pěti dnů, připravit a zahájit útočnou operaci s cílem spojit se s povstaleckými silami na Slovensku.

zobrazit více << Zobrazit méně

Dle původního plánu operace

měla 38. armáda a 1. čs. armádní sbor za pomoci dvou slovenských divizí překročit Karpaty a spojit se s povstaleckými silami na Slovensku. Němcům se však podařilo slovenské jednotky odzbrojit. Obsadili...

měla 38. armáda a 1. čs. armádní sbor za pomoci dvou slovenských divizí překročit Karpaty a spojit se s povstaleckými silami na Slovensku. Němcům se však podařilo slovenské jednotky odzbrojit. Obsadili do hloubky připravená obranná pásma a rychle soustředili další posily. V důsledku těchto skutečností ale i dalších příčin se tak plánovaná pěti denní operace protáhla na 51 dnů urputných bojů v náročných terénních a povětrnostních podmínkách.

zobrazit více << Zobrazit méně

Operace vázala početná německá vojska

Dne 28. 10. 1944 přešla vojska 38. armády s 1. čsas do obrany a KDO tímto skončila. Vzdálenost povstalecké armády v okolí Banské Bystrice od osvobozeného území byla vzdušnou čarou 180 –...

Dne 28. 10. 1944 přešla vojska 38. armády s 1. čsas do obrany a KDO tímto skončila. Vzdálenost povstalecké armády v okolí Banské Bystrice od osvobozeného území byla vzdušnou čarou 180 – 240 km. Ve stejném dni skončil i organizovaný odpor povstalecké armády a zbytky jednotek, které ustoupily do hor, přešly na partyzánskou formu boje.

Navzdory tomu, že původní plán rychle proniknout na Slovensko a spojit se s povstalci se splnit nepodařilo, KDO byla přímou vojenskou pomocí SNP. Už mezi 8. a 13. září přinutila německé velení stáhnout ze Slovenska téměř 12.500 vojáků, což se bezprostředně projevilo na stabilizaci východního povstaleckého frontu. Až do konce října 1944 operace vázala početná německá vojska a znemožňovala německému velení nasadit část z nich proti povstaleckým jednotkám.

zobrazit více << Zobrazit méně

Boje byly vyčerpávající

Vyčerpávající boje proti úporně bránícím se německým vojskům, která ve velké míře využívala dělostřeleckou a minometnou palbu, ale i protipěchotní a protitankové miny, si vyžádaly značné oběti. Ztráty 38. armády podle...

Vyčerpávající boje proti úporně bránícím se německým vojskům, která ve velké míře využívala dělostřeleckou a minometnou palbu, ale i protipěchotní a protitankové miny, si vyžádaly značné oběti.

Ztráty 38. armády podle nejnovějších údajů představovaly 13.579 padlých, zemřelých a nezvěstných a 48.750 raněných. 1. čsas měl v období od 8.9. do 28.11., celkem 1.630 padlých, zemřelých a nezvěstných a 4.060 raněných.

Přesné ztráty Wehrmachtu nejsou známy. Odhadují se na 52.000 padlých, zemřelých, nezvěstných a raněných. Ztráty během operace byly srovnatelné se ztrátami v operacích uskutečněných v porovnatelných terénních podmínkách na západní frontě.

zobrazit více << Zobrazit méně
8. 9. 1944 – 28. 10. 1944