Gertruda Engelová

Československá důstojnice a lékařka. 11. února 1942 byla V Buzuluku jako první žena, prezentována k činné službě v Československé armádě s kmenovým číslem 219/ž.

(16. 05. 1910 Český Krumlov – 10. 10. 2003 Praha)

Předválečná léta

Narodila se v Českém Krumlově v rodině Mořice a Marty Frankensteinových, obecnou školu vychodila v Žatci, kde absolvovala reálné gymnázium v roce 1920. Lékařskou fakultu Karlovy univerzity zakončila v roce 1936 a promovala v roce 1937. Pracovala nejdříve na dětské německé klinice, v Bakteriologickém Ústavu. Od února 1938 nastoupila na dětskou kliniku prof. Brdlíka, avšak již v polovině října roku 1938 ji z rasových důvodů propustili. Do léta 1939 byla bez zaměstnání. Téhož roku, 15. 6, za podpory KSČ emigrovala do Polska. V Katowicích se stala členkou výboru československé politické emigrace, starala se o ženy a děti. Zde se seznámila se svým budoucím manželem MUDr. Františkem Engelem. Po napadení Polská Německem, 1. září 1939, odvedla své svěřence pěšky až do Rovna, odkud přešli do Zdolbunova, kde do února 1940 pracovala jako lékařka na místní poliklinice. Poté odjela do Kletskej na Donu ve Stalingradské oblasti, kde vedla dětskou a ženskou ambulanci. Od ledna 1941 působila jako vedoucí okresního ambulatoria ve střední Achtjubije. Za v lednu 1942 odejela spolu s dalšími československými emigranty do Buzuluku.

Válečná léta

V Buzuluku byla 11. února 1942 jako první žena, prezentována k činné službě u náhradní roty 1. čs. samostatného praporu v SSSR a ustanovena nejdříve lékařkou ženské části jednotky, posléze přednostkou oddělení odsunové nemocnice v Buzuluku a též vedoucí lékařkou sociální péče. „Již v Bzuluku ošetřila stovky vojáků – pacientů, počínajíc těmi, kteří přicházeli v zuboženém stavu z gulagů, navíc musela čelit epidemii infekční žloutenky a tyfu. Již tehdy se začal vytvářet mezi příslušníky vojenské jednotky vztah úcty i důvěry ke své lékařce.“ Zatím co její manžel MUDr. František Engel odejel s praporem k Sokolovu, MUDr Engelová zůstala v Buzuluku. MUDr Engelová vzpomíná: „Do vojenského ešalonu, který odvážel první polní prapor na sovětsko-německou frontu, nastupovalo i 38 žen. Já jsem, bohužel, nebyla mezi nimi. Do Buzuluku přijížděly stovky dalších dobrovolníků, z nichž mnozí potřebovali nemocniční ošetření, aby pak mohli nastoupit k výcviku a doplnit řady naší rozrůstající se jednotky. Podle rozkazu velitele jsem jako vedoucí nemocničního oddělení musela zůstat v Buzuluku. Stejný osud stihl i vedoucí lékárnici naší jednotky PhMgr. Helenu Petránkovou, která bojovala proti fašizmu už ve Španělsku v řadách Interbrigády. Nic nám nepomohlo, že jsme se přihlásily obě k raportu u velitele jednotky a dožadovaly se, abychom mohly společně s našimi vojáky odjet na frontu. Rozkaz byl rozkaz a na frontu jsme se obě dostaly až půl roku později.“

V době od 6. 5 do 1. 10. 1943 byla MUDr. Engelová odvelena jako přednostka československého oddělení při nemocnici RA v Novochopersku. V hodnosti četařky se navrátila k 1. čs. brigádě před jejím odchodem ke Kijevu a prodělala s ní bojovou cestu až na Duklu ve funkci velitelky 1. zdravotního praporu. Po organizaci Armádního sboru byla MUDr. Engelová povýšena na ppor. A 1. února 1945 byla ustanovena šef lékařkou týlu 1. čs.armádního sboru v SSSR.

MUDr. Gustav Singer vzpomíná: „Nemocnice, ve které pracovala MUDr Engelová, se nacházela bezprostředně za frontou, kam byli odesílání ranění po prvním ošetření na předsunutém stanovišti první pomoci. Ona určovala diagnozu a rozhodovala, který raněný potřebuje jít okamžitě na operační stůl a který může ještě počkat. Byl to mimořádně zodpovědný úkol vůči raněným.“

Po válce

Od 19. 5. 1945 vykonávala vojenskou službu ve funkci šéflékařky ošetřovny pomocné roty velitele týlu 1. oblasti. Později nastoupila na interní oddělení vojenské nemocnice v Praze. Rok působila jako sekundární lékařka, později zástupkyně přednosty na fyziatrickém oddělení a v dubnu 1948 byla přemístěna k Ministerstvu národní obrany. Po půl roce se navrátila do Ústřední vojenské nemocnice. V roce 1949 se jí narodil syn Vojtěch. 30. 6. 1950 byla přeložena do zálohy a přijala místo lékařky zdravotního střediska Slapy při OUNZ Slapy- Praha -Jih.

Gertrůda Engelová (roz. Frankensteinová) zemřela 10. 10. 2003 Praze.

Bibliografie

VÚA Praha, seznam příslušníků 1. Čs. arm. sboru v SSSR.

VHÚ Vojenské osobnosti československého odboje 1939 – 1945

Vzpomínka B. Kopolda, G. Engelová, „ I my ženy jsme…“

Svědectví MUDr. Gustava Singera, frontového lékaře.

 

Autorka: Alena Vitáková

v12

Pplk. Ludvík (Albert) Engel

Na Dukle bojoval jako náčelník 2. oddělení 1. čs. armádního...

(14. 8. 1912, České Budějovice, Československo – 29. 1 1945, Vážec, Československo) Důstojník, absolvent vojenské akademie, který přes Sovětský svaz došel na bojiště na Středním […]

v4

Plk. Arnošt Steiner

Během bojů na Dukle nejprve v hodnosti nadporučíka a od 1....

(12. ledna 1915 Třinec, Československo – 20. října 1982 Brno, Československo) Československý důstojník, absolvent Brněnské poddůstojnické školy, kterou absolvoval jako druhý nejlepší v ročníku. Nezraněný […]

v8

Kpt. Rudolf Jasiok

Československý důstojník, od února 1942 příslušník čs. vojenské jednotky v...

(8. února 1919 Dolní Suchá na Ostravsku – 30. září roku 1944 Zyndranowa) Účastník bitev u Sokolova, Kyjeva, pravobřežní Ukrajiny a Dukly. Právě během Karpatsko-dukelské […]

v1

František Josef Geisler

Československý důstojník a kapitán v Britské armádě (1942-1944), velitel čety...

(25. července 1918 Hall, Tyroly – 18. září 1944 Pastwiska, Polsko) Mládí Otec Františka Geislera byl přednosta pošty v Jižních Čechách. V roce 1920 se […]