Cestou příběhů vojáků
Sem vložte podnadpis

Text průvodce je v přípravě, mějte prosím strpení.

Text průvodce kombinuje vzpomínky účastníků bojů s dobovými hlášeními o bojové činnosti 1. čs sboru, zasílaných velením sboru Ministerstvu obrany do Londýna. Cílem  průvodce je zasadit vzpomínky veteránů do konkrétního místa bojů a do časové osy operace.

Soustředění jednotek před bojem

Soustředění jednotek

Direktivou nejvyššího velení Rudé armády přešel 1. čs. sbor v SSSR dne 4. 9. 1944 z podřízenosti 4. ukrajinského frontu do podřízenosti 1. ukrajinského frontu, a téhož dne sbor obdržel úkol: V den D vyrazí jednotky Rudé armády do útoku západně od Krosna s úlohou prolomit nepřátelské postavení a pátého dne ofenzívy se zmocní Prešova. V den D plus 1 vyrazí z čáry Dukla - Iwla 1. čs. sbor spolu s 25. tankovým sborem, aby se zmocnil Dukelského průsmyku a dále Prešova

Dne 5. 9. informoval generál J. Kratochvíl velitele brigád a náčelníky štábů a oznámil jim svoje rozhodnutí: "V noci z D plus 1 soustředit sbor v prostoru Wietrzno - Równe. Před svítáním dne D plus 1 dorazit na čáru severně od Dukly - Iwla a odtud v těsné spolupráci s 25. tankovým sborem, s hlavním úsilím přes Tylawu se co nejdříve zmocnit průsmyku Dukla a proniknout do prostoru Prešova, který obchvátit z jihozápadu." (s.247) V tu dobu je 1. čs. sbor zhruba 100 km za frontou a určené východisko k útoku je pevně v rukou nepřítele.

Ještě v noci 4. 9. začaly jednotky 1. čs. sboru pochod z prostoru Sambora a za svítání dne 7. 9. se sbor v plné sestavě soustředil v určeném prostoru východně od Krosna. Za čtyři dny, v období od 4. do 7. 9. 1944 jednotky 1. čs. sboru ušly až 160 km. Pochod horským terénem byl intenzivní a přesuny povoleny pouze v noci, aby se maskovala příprava operace. Přesun se ale neobešel bez chyb. Jak hlásil gen. Kratochvíl: "Při mém přesunu do KRASNEJ jsem zjistil, že mezi sovětskými tanky a dělostřelectvem se přes den přesunuje i náš protitankový pluk 3. brigády a dělostřelectvo 1. brigády připravující se na zaujetí palebných postavení. Kdo vydal rozkaz na přesun ve dne, jsem se nemohl dozvědět. Velitelé brigád popírají, že by takový rozkaz vydali. Toto chování dělostřelectva vyneslo ostrou kritiku velitele frontu i armády na shromáždění velitelů dne 6. září." (s. 97)

Změna plánu

Slovenská 1. a 2. divize, které zaujaly dobře vybudované obranné postavení na hranicích Slovenska v prostoru průsmyku DUKLA a dále na východ, opustily toto postavení 3. 9, byly odzbrojeny a toto postavení bylo obsazené Němci. Původní plán, který počítal se zapojením Slovenských divizí se musel změnit. 

Dne 6. 9. maršál Koněv na shromáždění velitelů sborů pozměnil směr a pásma útoku tak, aby se 1. čs. sbor nemusel starat o svá křídla. Večer téhož dne gen. Kratochvíl odešel k velitelovi 25. tankového sboru (genmjr. F. G. Anikuškin), a dohodli se, že čs. sbor se v den D (8. 9.) bude soustředit severně v prostoru Machnówka - Bóbrka.

Dne 7. 9. jednotky dorazily na místo soustředění a po zbytek dne se všechny jednotky sboru důkladně připravovaly na útok následujícího dne. Dne 7. 9. vydal velitel sboru písemný rozkaz k útoku dne 9. 9. Zprávy o sestavě nepřítele byly z 4. 9. a do 8. 9. velitel sboru nové správy o rozložení nepřítele neměl.

Do chystané dělostřelecké přípravy se zapojilo i dělostřelectvo sboru:

Dělostřelectvo 1. brigády: 1. dělostřelecký pluk a 2. stíhací dělostřelecký protitankový pluk (IPTAP) v palebných postaveních severovýchodně od obce Rzepnik.

Dělostřelectvo 3. brigády: 3. dělostřelecký pluk v západní části obce Czarnorzeki, 4. stíhací dělostřelecký protitankový pluk (IPTAP) v jižní části obce Odrzykoń.

Zahájení operace

Ludvík Svoboda: Z Buzuluku do Prahy

Boj v Karpatech začal

Bitva, jíž historikové přiřkli název karpatsko-dukelská operace, začala za svítání 8. září 1944.

Ještě v půl sedmé ráno toho dne hleděly tisíce párů nedočkavých a předchozím namáhavým pochodem i probdělou nocí nevyspalých očí československých bojovníků na horské masívy Karpat. Na zalesněné vrchy, na kopce vzpínající se k podmračené obloze. Každý věděl, že brzy se tyto tiché hory a lesy stanou svědky bojů.

Vojákům na frontě známé ticho napovídalo, že co nevidět bude onen příznačná a zvláštní klid, předcházející každé větší operaci, přetržen palbou dělostřeleckých hlavní 38. armády. A v jejím svazku jich bylo hodně přes půldruhého tisíce.

Deset minut poté zahřměla severozápadně od polského města Krosna děla nejrůznějších ráží. Palba každou minutu sílila, až se změnila v nepřetržitá pekelný uragán. 

Sto dvacet pět minut chrlily stovky sovětských i československých děl a minometů oheň a zkázu na německé pozice v předhůří Karpat. Nepřítel se octl v soustředěné palbě. Země se chvěla tupými výbuchy a krajina před námi se záhy zahalila hustým dýmem. 

(...) 

(...)

(...)

(...)

Využívám příhodné doby a nechávám naposled před bojem nastoupit na lesní mýtinu u okraje lesa 1. brigádu, jíž velím. Předstupuji před vojáky, abych jim vyjádřil, co právě cítím.

(Dobová fotografie)

Mnozí už prošili bojem. Umí útočit na zkušeného nepřítele, dovedou se bít v obraně. Ale jsou v brigádě takoví, kteří teprve zakusí, co je válka. Prošli pouze urychleným výcvikem, znají jen to nejnutnější. Válečnou zkušenost zatím žádnou nemají. Tu teprve získají. Ale tady v Karpatech podstoupí celá brigáda zkoušku z bojů v horách. Vlastně celý sbor. My všichni - vojáci i velitelé.

(...)

Dělostřelecká příprava

Dne 8. 9. 1944 v 07:25 (moskevského času, odečti 2 hodiny pro místní čas) začala dělostřelecká příprava a v 08:45 vyrazily jednotky Rudé armády do útoku s úkolem prolomit nepřátelské postavení a za pět dnů se zmocnit Prešova.

1. čs. sbor spolu s 25. tankovým sborem měl za úkol v druhý den ofenzívy útočit do průlomu z čáry IWLA - JASIONKA.

Počasí toho dne bylo zamračené, slabý déšť zesiloval ke konci dne. Cesty byl mokré, viditelnost byla dobrá.

Vzhledem k tomu, že jednotky 38. armády postupovaly rychle, velitel 38. armády v 10:00 vydal rozkaz, aby 1. čs. sbor ihned začal pochod. V 10:25 začalo pochod čelo 3. čs. brigády pplk. Střelky. Za pochodový proud 3. brigády se připojil 1. Ženijní prapor. V 11:15 vyrazilo čelo 1. čs. brigády gen. Svobody. Štáb sboru vyrazil v 18:00.

Německá posádka v Krosně kladla tvrdý odpor a tak se 1. čs. armádní sbor nemohl přesunout po trase původně plánované přes Czarnorzeki a Krosno, ale musel Krosno obejít. Tuto variantu generál Kratochvíl předvídal a tak byl sbor veden přes Odrzykoń - Turaszówka - Polanka - Świerzowa Polska - Wrocanka - Wietrzno. Po této ose, přes Odrzykoń, ale vcházely do průlomu jednotky 1. gardového jezdeckého sboru, 25. tankového sboru, a týl prvosledových jednotek. Došlo k zácpám na silnicích, k zpřetrhání pochodových proudů, a zpomalení postupu některých jednotek.

Od Świerzowa Polska 1. brigáda postupovala po levém břehu řeky Jasiolky směrem na osadu Machnówka a Bóbrku. 3. brigáda po pravém břehu řeky postupovala na osadu Wrocanka s úkolem ji ovládnout a proniknout do prostoru Wietrzno - Równe.

Velitel sboru, generál Kratochvíl předešel 3. brigádu a asi v 19:30 dosáhl přední jednotky 67. sboru, kde se setkává s velitelem čelního praporu 67. sboru a dozvídá se, že situace ve Wrocanke je nejistá, a že výšiny na východ od osady jsou obsazené nepřítelem. Smíšený předzvědný oddíl 3. brigády (npor. Vítězslav Frischer) nedal žádné zprávy.

Gen. Kratochvíl setrval na svém původním plánu ze 7. 9. (vytvořeném na základe zpráv o nepříteli z 4. 9) a vedl jednotky z pochodu v noci přímo do útoku. Dva prapory 1. brigády se díky zácpám a promíchání jednotek odtrhly od čelního praporu ve Świerzowe Poľskej, neodbočily na Machnówku, šly dále po západním břehu Jasiołky na Wrocanku, těsně až za bojovou sestavu 3. brigády, která už byla tou dobou v boji s nepřítelem, který slabšími silami útočil v údolí Wrocanky. Velitel 3. brigády, pplk. Střelka prapory poslal zpět na Machnówku.

1. čs. sbor se tak dostával do útoku po částech, rozptýlený a vlastně promíchaný s ruskými jednotkami (prostor Machnówka - Chorkówka - Bóbrka byl pro 8. 9. vyhrazený pro 25. tankový sbor).

Ke konci dne jednotky 1. čs. sboru dosáhly Wrocanky (čelo 3. čs. brigády) a jižní okraj obce Świerzowa Polska (čelo 1. čs. brigády). Štáb sboru byl na přesunu z Odrzykóńa do obce Świerzowa Polska.

V noci z 8. na 9. 9. 1944

Situace nepřítele. Velitel sboru, gen. Kratochvíl, nevěděl asi o mnoho víc než, že vesnice Bóbrka, Wrocanka a přilehlý les jsou v rukách nepřítele. Do noci 8. 9. nedostal též žádné zprávy od smíšeného předzvědného oddílu 1. brigády, který postupoval s čelním tankovým sborem.

Dne 9. 9. před svítáním odešel velitel sboru ze svého velitelského stanoviště směrem k Machnówce, kde se setkal s velitelem smíšeného předzvědného oddílu 1. brigády škpt. Hynkem a velitelem tankové brigády 25. tankového sboru. Gen. Kratochvíl později ve svém hlášení uvedl: "správy o nepříteli byly nejasné, nepřítel měl obsazené okraje lesů jižně od Bóbrky; k večeru 8. 9. boly v boji zničené 4 vlastní tanky."

Odpor nepřítele byl tuhý, čelní 67. sbor obranu neprorazil. Nepřítel opíral svoji obranu o vesnice a výhodně položený les jižně od Bóbrky a Wrocanky. Na levém boku 1. čs. sboru bylo stále Krosno v rukou nepřítele. 1. čs. sbor byl rozptýlený a vlastně promíchaný s ruskými jednotkami. Přesto jednotky 1. čs. sboru vstoupily na druhý den do boje na čáře WROCANKA - BÓBRKA s úkolem zmocnit se GRODZISKA a uvolnit tím cestu pro tanky.

Boj o GRODZISKO.

Podľa rozkazu veliteľa frontu z 9. septembra o 6. hod. útok hlavných síl zboru sa mal začať o 7. hod. Velitelia sovietskych del. plukov, daných ako podpora, sa mi hlásili o 9. hod. Preto som útok nariadil o 11. hod. 30. min. Útočiť začala 3. brigáda, 1. brigáda až o 17. 00 hod., pretože po nočnom presune sa oproti môjmu očakávaniu sústredila až o 13.00 hod.

Ráno 9. 9. se v 07:00 velitel sboru vrátil na svoje stanoviště velitele do Świerzowe Polskej, kam v 6:45 došel rozkaz velitele 38. armády (datovaný v 06:00): Útočit v 7:00 hod. s hlavními silami sboru a ovládnout prostor Dukla - Iwla.

Na podporu útoku byly poskytnuté 2 minometné a 2 houfnicové pluky. Velitelé těchto jednotek se hlásili u velitele sboru až v 08:00 (kromě velitele jednoho houfnicového pluku, který se nedostavil) a spojení s veliteli brigád navázali až v 11:00. Velitel 1. čs. sboru, Gen. Kratochvíl, proto nařídil zahájit útok až v 11.30, a to takto:
1. brigáda, kryjíc své pravé křídlo podél cesty na Kobylany, měla útočit s hlavním úsilím na Bóbrku, Wolu Albinowsku, Nadole a ovládnout výšiny severně od čáry Iwla - Dukla.

3. brigáda (1. pěší prapor a prapor samopalníků) měl útočit s hlavním úsilím na směre kóta 417 - trigonometr 512 a ovládnout výšiny severně od Jasenky, kryjíc svoje východní křídlo dobytím kóty 510.

Podle hlášení npor. Sochora, který byl v těchto bojích zraněn, padla dělostřelecká palba do
prázdna, což bylo asi následkem toho, že pro dělostřeleckou přípravu nebylo dost času. Velitelé dělostřeleckých pluků navázali styk s brigádami v 11 hodin a za půl hodiny měli být s přípravou hotoví!

Útok 3. brigády začal v 11:30, byl však brzo zastavený boční palbou z prostoru Iwonicz - Rogi. Po zranění velitele praporu kpt. Moravce a zabití jeho zástupce nastal při protiútoku Němců dost neuspořádaný ústup, který velitel čs. sboru osobním zásahem zastavil.

1. brigáda zahájila útok až v 17:00 ...

Za úsvitu 9. 9. vyráží do útoku tanková brigáda z 25. tankového sboru, a z 1. čs. sboru jen smíšený předzvědný oddíl 1. čs. sboru a prapor samopalníků 1. brigády, s úlohou zmocnit se lesního masívu jižně od Bóbrky. Tak byl i informovaný velitel 1. brigády, gen. Svoboda, který svůj prapor rozvinul v prostoru Machnówky na podporu útoku, ostatní dva prapory 1. brigády v tom čase bloudily.

Útočící jednotky 1. čs sboru útočily bez podpory dělostřelectva, narazily na houževnatý odpor nepřítele a musely se velkými ztrátami stáhnout.

Až ráno 9. 9., když v boji získali zajatce, zjistilo se, že odpoledne 8. 9.nepřítel přisunul čerstvou 75. pěší divizi z prostoru severně od TURKY s úlohou podnikat protiútoky z prostoru lesa GRODZISKO a obnovit postavení.

Rozbor útoku zpracovaný štábem hlavního velitele čs. brané moci.

Z celého čs. sboru byly prostředky tak nesoustředěné, že útok provedly jen dva prapory, přitom se zdá, že dělostřelecká palba padla do prázdna. V souvislosti s 1. brigádou zůstává nevyřešená otázka, zda velitel čs. sboru při zahájení útoku vůbec věděl, že tato brigáda ještě není soustředěná. (Měl vůbec velitel sboru spojení s touto brigádou?) Pokud se týká dodržení úlohy: maršál Koněv nařizoval ovládnout prostor Dukla - Iwla. Velitel 1. čs. sboru se rozhodl pro útok na východ od potoka Jasiołky přes Wrocanku na (kótu) 417 - 512, přičemž tento směr byl ve směru postupu sousedních jednotek z prostoru Krosno - Suchodól - Rogi a nevedl vlastně k ovládnutí Dukly - Iwly.

Boje pokračují

K večeru v 17:30 začala útočit 1. brigáda s podporou tanků jednotek 25. tankového sboru. Když se velitel sboru po stabilizaci frontu před 3. brigádou přesunul na stanoviště velitel 1. brigády, zjistil, že čelní prvky 1. brigády vnikají do lesa jižně od Bóbrky. Do jižního okraje lesa však nepronikly, jak brzo zjistil.

V noci z 9. na 10. 9. 1944

Rozhodnutí velitele čs. sboru z večera 9. 9. bylo následující:

1. brigáda pokračuje v plnění dané úlohy a útočí v nařízeném směru.

3. brigáda, prapor pplk. Fanty útočí za svítání, aby ovládl výšiny severně od prostoru Dukla - Jasenka.

Není jasné, proč velitel sboru stále rozšiřuje svůj front na východ od potoka Jasiołk, do směru postupu sousedních jednotek.

Po oznámení rozhodnutí odešel velitel sboru na SV do Świerzowe Polskej, kde zjistil:

  • Nemci po výmene maďarskou divíziou už dňa 9. presunuli 75. divíziu na výšiny západne od čiary Dukla - Wrocanka, uzavierajúce kotlinu južne od Krosna, s úlohou likvidovat průlom vlastního postavení. Z prostoru Bardejov jsou přesouvané jednotky už 9. 10. do prostoru Dukly.
  • Podle rozkazu velitele 38. armády, se sbor se svými hlavními silami (GROS) má přesunout v noci na 10. podél severního okraje lesa jižně od Bóbrky a postoupit směrem na Kobylany, aby údolí Kobylany - Wietrzno a Iwla - Dukla bylo obchvacovaná ze západu.

V tomto smyslu vydal velitel čs. sboru příslušné rozkazy. Tyto rozkazy boly - i když styční důstojníci jeli na brencarrierech, dodané dost pozdě, takže prapory 1. brigády dne 10. 9. v 07:00 byly částečně na jižním okraji lesa jižně od Chorchówky, částečně v této vesnici. 3. brigáda v boji šla lesem jižně od Bóbrky.

V této situaci zjistil, že maršál Koněv určil velitelem sboru gen. Svobodu. Odešel na svoje stanoviště velitele do Świerzowa Polska, kde odevzdal velení gen. Svobodovi.

Odvolání gen. Kratochvíla

Dne 10. 9. 1944 ráno převzal velení 1. čs. sboru generál Ludvík Svoboda. Důvody zbavení velení , gen. Kratochvíla uvedené maršálem Koněvem:

  • neovládání sboru velitelsky
  • neschopnost organizovat boj
  • nepevné držení jednotky v ruce.

1. brigádu po gen. Ludvíku Svobodovi převzal škpt. Otomar Záhora, kterého povolal gen. Svoboda od 2. brigády. Velitel 3. brigády, Pplk. Střelka byl nahrazený pplk. Františkem Fantou.

Ztráty z prvních bojů byly vysoké: 23 důstojníků a 746 mužů. Byly to největší ztráty za jeden den, které čs. jednotky utržily během druhé světové války.

Depeše a hlášení týkající se odvolání gen. Kratochvíla:

1944, 16. septembra, Moskva. - Depeša náčelníka Čs. vojenskej misie v Moskve brig. gen. H. Píku ministrovi národnej obrany čs. vlády v Londýne gen. S. Ingrovi o odvolaní brig. gen. J. Kratochvíla z funkcie veliteľa 1. čs. armádneho zboru v ZSSR (s. 58)

1944, 20. septembra. Moskva. - Predbežná správa náčelníka Čs. vojenskej misie v ZSSR brig. gen. H. Píku hlavnému veliteľovi čs. brannej moci div. gen. S. Ingrovi o bojoch 1. čs. armádneho zboru v ZSSR v Karpatsko-duklianskej operácii (s. 60)

1944, 24. septembra. Moskva. Depeša náčelníka Čs. vojenskej misie v ZSSR brig. gen. H. Píku hlavnému veliteľovi čs. brannej moci div. gen. S. Ingrovi s návrhom na riešenie zaradenia brig. gen. J. Kratochvíla po jeho odvolaní z funkcie veliteľa 1. čs. armádneho zboru v ZSSR (s. 66)

1944, 29. septembra. Moskva. - Hlásenie brig. gen. J. Kratochvíla hlavnému veliteľovi čs. brannej moci div. gen. S. Ingrovi o bojovej činnosti 1. čs. armádneho zboru v ZSSR od 1. do 18. septembra 1944 (s. 69)

1944, 22. októbra. Moskva. - Hlásenie brig. gen. J. Kratochvíla hlavnému veliteľovi čs. brannej moci div. gen. S. Ingrovi o svojej činnosti vo funkcii veliteľa 1. čs. armádneho zboru v ZSSR do 10. septembra 1944 (s. 95)

1944, 18. novembra. Moskva. - Žiadosť Hlavného veliteľstva čs. brannej moci aby brig. gen. J. Kratochvíl doplnil správy o priebehu bojov 1. čs. armádneho zboru v ZSSR v Karpatsko-duklianskej operácii od 4. septembra do 6. októbra 1944 (s. 134)

1945, 16. januára. Moskva. - Odpoveď brig. gen. J. Kratochvíla hlavnému veliteľovi čs. brannej moci
gen. S. Ingrovi na otázky na doplnenie správ o priebehu bojov 1. čs. armádneho zboru v ZSSR od 4. septembra do 6. októbra 1944 (s. 203)

1945, 20. februára. Londýn. - Prehľad o činnosti a bojoch 1. čs. armádneho zboru v ZSSR v dňoch od 4. do 9. septembra 1944 pod velením brig. gen. J. Kratochvíla, spracovaný štábom hlavného veliteľa čs. brannej moci (s. 247)

Doplonit činnost tankové brigády podle 1944, 12. októbra. - Hlásenie veliteľa 1. čs. samostatnej tankovej brigády v ZSSR škpt. V. Janka veliteľovi 1. čs. armádneho zboru v ZSSR brig. gen. L. Svobodovi o bojovej činnosti tankovej brigády od 1. septembra do 3. októbra 1944 (s. 72)

Boje o vesnici Helenówka

Dne 10. 9. 1944 z lesa severně do KOBYLIAN vyrazila 1. brigáda a do večera se zmocnila HELENÓWKY. Nepřítel úporně držel horu DZWONICA. Dne 11. 9. 1944 dostal sbor úkol vytlačit nepřítele z prostoru DZWONICA - WOLA ALBINOWSKA - LAZY GUROWSKIE. Úlohu splnil 3. prapor 1. brigády spolu s 3. brigádou a za svítání dne 12. 9. vyšly jednotky na čáru: severní okraj IWLY - jižní okraj TEODORÓWKY a lesy severně od DUKLY.

Boj severne od DUKLY o kótu 534.

V důsledku nasazení nových sil nepřítele (jednotek 68. divize a 1. tankové divize) byli jednotky sboru zatlačené na jižní okraj lesů severně od IWLY. Pokus našich jednotek o průlom na směru IWLA - HYROWA, přesto že byl podporovaný silnou dělostřeleckou a minometnou palbou i letectvem, se nepodařil. Ve dnech 12. až 15. 9. 1944 probíhaly neustálé a urputné boje o kótu 534, která v průběhu 7-krát změnila majitele. Dne 16. 9. 1944 se zlepšilo postavení na pravém křídle, kde jsme navázali styk s jednotkami 14. gardové divize, která několikrát bezúspěšně útočila na osadu IWLA.

Škpt. Otomar Záhora (nedávno povolaný od 2. brigády) byl raněný severně od Dukly. Velení 1. brigády převzal škpt. Luboš Novák.

Boj o DUKLU.

Dňa 20. 9. 1944 o 11. hodine začal 1. čs. zbor svojím pravým krídlom spolu so 14. gardovou divíziou útok v smere na TEODORÓWKU. Hlavné sily frontu boli v tom čase nasadené 20 km východne od DUKLY. Útok zboru bol úspešný a jednotky do večera ovládli DUKLU, TEODORÓWKU a zmocnili sa ďalších piatich osád.

Dňa 21. 9. 1944 pokračovali jednotky v útoku a zmocnili sa výšiny 576 a 551.

Boj o HYROWU horu.

Dňa 22. 9. 1944 sa jednotky zboru po úporných bojoch zmocnili hory HYROWA a okrajov lesa severne od obce Święty Jan. Boje o horu HYROWA sú veľmi prudké a počas dňa prešla dvakrát z rúk do rúk. V bojoch o horu HYROWA a DUKLU značne pomohli tankisti, ktorí v tom čase mali len 8 pojazdných opravených tankov rôznych typov.

Boje 2. čs. parades. brigády.

Rozhodnutím veliteľa frontu bola dňa 10. 9. 1944 2. čs. parades. brigáda nasadená ako pešia v zostave 67. zboru, kde bojovala až do 19. 9. 1944. Počas týchto bojov brigáda sa zmocnila 8 osád. Pri plnení bojovej úlohy trpela nedostatkom transportných prostriedkov a ťažkých zbraní. Dňa 22. 9. 1944 je 2. čs. parades. brigáda zhromaždená na letisku Krosno a pripravená na odlet do ČSR.


Výsledok bojov a trofeje.

V bojoch od 8. do 22. 9. 1944 boli nepriateľovi spôsobené tieto straty.

zabitých: dôstojníkov a mužov 3 814; zničených: pušiek - 1 310, ĽG - 62, samopalov - 106, mínometov - 3, tankov - 4, áut - 13, motocyklov - 13; zajatých: mužov - 9; ukoristených: pušiek - 110, ĽG - 2, automatov - 25, áut - 2; zostrelených lietadiel - 2; poškodených alebo zničených diel - 14.

Vlastné straty.

Od 8. do 22. 9. 1944 jednotky 1. čs. zboru stratili: padlých 31 dôst., 511 mužstva, ranených 84 dôst., 2 170 mužstva, nezvestných 2 dôst., 605 mužstva dovedna 117 dôst., 3 289 mužstva.

Závěr.

A) 1. čs. zbor od druhého dňa prielomu bojuje na smere hlavného náporu o hranicu Čs. republiky, vinou čoho má ťažké straty, najmä v pechote a vo veliteľskom zbore (90 %). Nutné je urýchliť prísun ďalších veliteľských kádrov, a to tak absolventov zo sovietskych učilíšť, ako aj dôstojníkov z Anglicka. Urýchlený prísun absolventov sovietskych učilíšť bol vyžiadaný od 1. ukrajinského frontu. Ľahko ranení dôstojníci a poddôstojníci, ktorí so sebazaprením sú schopní služby, sú nútení vrátiť sa do boja ku svojim jednotkám. B) 1. čs. zbor má nedostatok šoférov a nemá kádre pre ťažký delostrelecký pluk 5, hoci v 1. čs. zbore je del. Materiál, a to 24 ks 152 mm kanónových húfnic a 12 ks 122 mm húfnic. Vzhľadom na letecké dopravné spojenie s oslobodeným územím ČSR10 a dostatok mužstva na tomto území, odporúčam odoslať delostrelcov a šoférov vracajúcimi sa lietadlami k 1. čs. zboru na urýchlené sformovanie del. pluku 5. C) Žiadal som o povolenie premiestniť čs. náhradný pluk do Krosna.

Ku dňu 22. 9. 1944 je veliteľom 1. čs. zboru generál Svoboda, zástupca nie je, náčelník štábu škpt. Lomský, náčelníkom operačného oddelenia je škpt. Dědíček4. Veliteľom 1. čs. brigády je generál Sázavský, zástupcom je škpt. Záhora, náčelníkom štábu je mjr. Kukla5, náčelníkom oper. oddelenia škpt. Stav6. Veliteľom 3. čs. brigády je generál Klapálek, zástupcom je pplk. Fanta, náčelníkom štábu mjr. Kukla, náčelníkom oper. oddelenia kpt. Mutl7. Veliteľom 1. čs. tankovej brigády je škpt. Janko, náčelníkom štábu je kpt. Perl8, náčelníkom oper. oddelenia kpt. Bíčiště9. Letecký pluk 1 vraj odletel do ČSR, bez toho, aby čokoľvek hlásil veliteľovi zboru.

Boje od 23. 9. do 6. 10. 1944

Boje o osadu HYROWA

Po vyčistění osad Teodorówka a Dukla a přilehlých výšin a lesů na jih, od nepřítele se jednotky 1. čs. sboru setkali v Trzcianej s pěchotou 140. pd Rudé armády, útočící na Mszanu.

V této situaci dal velitel 38. A rozkaz 1. čs. sboru, aby útočil směrem na jihozápad, zmocnil se osady Hyrowa a útočil dále na východ.

1. čs. sbor začal útok za svítání dne 24. 9. 1944 a po celodenních těžkých bojích se zmocnil Święnteho Jana a okolních výšin aby si vylepšil svou pozici pro další útok. Další den (25. 9.) jednotky sboru vedly těžké boje a k večeru dobyli silnici v osadě Hyrowa.

V 04.30 hod. dne 26. 9. dostal sbor rozkaz aby po vystřídání 14. gardovou divizí a soustředil se v lese jihozápadně od Trczianej a do večera 27. 9. 1944 zaujala východisko pro útok na čáře Barwinek - Zyndranowa, směrem na jih.

Boje v prostoru BARWINEK a ZYNDRANOWA

V noci z 27. na 28. 9. sbor vystřídal sovětské jednotky (359. pd a 241. pd 67. sboru) mezi Barwinkem a Zyndranowou a jednotky sboru zahájily intenzivní průzkum nepřátelských pozic a pečlivě se připravovaly na boj o Dukelský průsmyk.

V 15.00 dne 29. 9. 1944 se 3. čs. brigáda ve spolupráci s 359. pd útokem zmocnila hřebene nad východní častí Zyndranowej a zlepšila si svoji pozici pro nadcházející útok.

Druhého dne, v 08.20, dělostřelectvo 1. čs. sboru začalo dělostřeleckou přípravu a v 09.00 pěchota přešla do útoku s jedenácti tanky 1. čs. tankové brigády. Po těžkých bojích v silné dělostřelecké, minometné a kulometné palbě nepřítele se sbor v 10:20 zmocnil bezejmenných výšin jihovýchodně východně od Barwinka.

V 10:45 samopalníci 1. čs. brigády vnikli do blízkého lesa a poprvé na krátko dosáhli čs. hranici. Ve stejnou chvíli ale nepřítel spustil protiútok pěchotou a tanky za silné dělostřelecké a minometné podpory. Až třetím protiútokem byla naše pěchota zatlačena na severní svahy bezejmenných výšin.

V 17:00, po krátkém přepadu vlastního dělostřelectva se pěchota znova zmocnila výšin, nepřítel se urputně bránil a přes opakované pokusy se nepodařilo postoupit dále. Nepřítel při každém pokusu o postup naše vojáky soustředěně ostřeloval děli, kulomety a minomety.

Během bojů bylo na sbor vystřeleno asi 5 000 min a granátů nepřítele. Těžké boje pokračovaly celou noc na 1. 10. 1944. Postoupit se povedlo jen 3. pěšímu praporu a ZPO do prostoru kóty 460, byli ale útokem dne 1. 10 v 06:45 zatlačení zpět do původních pozic.

Během dne sbor pokračoval v intenzivním útočném boji s hlavním náporem na kótu 578, směrem k hranicím. Ve 13:45, když naše tanky a pěchoty postoupili asi 600 m severně pod kótu 578, byly palbou protitankových děl a dělostřelectva zničeno či poškozeno šest z osmi tanků a pěchota se s těžkými ztrátami stáhla do výchozích pozic.

Mezi tím pravý soused sboru, 67. sbor, přešel u kóty Studeny Wierch československou státní hranici, rozhodl se velitel 38. Armády nasadit jednotky 1. čs. sboru v této oblasti.

Ještě 1. 10. začal náš sbor střídat 359. pd. a k večeru 2. 10. jednotky 1. čs. sboru zaujímaly útočnou sestavu na čs. státní hranici v prostoru jižně a jihovýchodně od Studeného Wierchu.

Boje v prostoru Studený Wierch (3. 10 - 4. 10)

Dne 3. 10. v 09:30 začal sbor útočit směrem Krajná Porúbka, kóta 580 a Rúbanisko východne od trigonom 706. Přes usilovné pokusy všech jednotek sboru se nepodařilo zlomit odpor nepřítele. Po neustálých těžkých bojích během 3. a 4. 10. se jednotkám sboru podařilo obklíčit nepřítele na výšině 580 a vyčistit od nepřítele les východně od kóty 706 až po kótu 488.

Dne 4. 10. v 16:30 vydal velitel 38. A rozkaz vystřídat 359. pd a zaujmout úpornou obranu na čáře Barwinek - Zyndranowa.

Přechod Dukelského průsmyku (5. 10 - 6. 10)

V noci zo 4. na 5. 10. 1944 a počas 5. 10. 1944 1. čs. zbor zaujal obranu na čiare Barwinek - nepomenované výšiny vých. od južného okraja Barwinka a 200 m sev. od kóty 578 a 573. O 08.00 hod. 6. 10. 1944 jednotky 1. čs. zboru prekvapujúcim útokom zničili odpory brániace Dukliansky priesmyk a prekročili čs. štátnu hranicu. Po prekročení čs. štátnej hranice pokračovali v prenasledovaní nepriateľa a po dosiahnutí čiary: sev. okraj Niž. Komárnika - potok tečúci juž. od Sovárny na jv. okraji Niž. Komárnika narazili na nepriateľa vo vybudovanom opevnenom obrannom postavení a v silnej del., mín. a guľometnej paľbe sa na dosiahnutej čiare zakopali. Na území ČSR, 40 m od štátnej hranice, na duklianskej ceste, padol pri nájazde auta na časovanú nálož s výbušninami veliteľ 1. čs. brig. gen. Sázavský.

Boje 1. čs. zboru v dňoch od 23. 9. 1944 do 3. 10. 1944 boli ťažké a vyčerpávajúce. 1. čs. zbor útočil na smere hlavného náporu na nepriateľa vo vybudovanom obrannom postavení, so silným delostrelectvom a mínometmi, s mnohými mínovými poľami proti tankom a proti pechote, postupujúc prevažne s odkrytými krídlami vzhľadom na pomalší postup pechoty susedov. Mužstvo bolo neustále v útočných bojoch, takže organizovať odpočinok bolo nemožné. Celodenné dažde a ťažký neschodný terén vyžadovali maximálne vypätie síl všetkých príslušníkov 1. čs. zboru.

Straty 1. čs. zboru v období od 23. 9. 1944 do 6. 10. 1944: padlých dôst. a rotmajstrov - 6, mužstva - 160 ranených: dôst. a rtm. - 9, mužstva - 618 nezvestných: dôst. - 1, mužstva - 114 dovedna padlých, ranených a nezvestných: dôst. - 16, mužstva - 902.

Straty 1. čs. zboru (vrátane 2. čs. brigády) od začiatku operácie dňa 8. 9. 1944 do 6. 10. 1944: padlých: dôst. - 52, mužstva - 880 ranených: dôst. a rtm. - 119, mužstva - 3 707

nezvestných: dôst. a rtm. - 5, mužstva - 555 dovedna padlých, ranených a nezvestných: dôst. a rtm - 176, mužstva - 5 162.

Straty spôsobené nepriateľovi

Paľbou delostrelectva a pechotných zbraní 1. čs. zboru bolo ranených a zabitých 1 750 mužov, zničených 26 mínometov, 4 tanky, 35 ŤG, 2 KPUV, 28 nákl. áut, 14 povozov, 4 lietadlá.

Boje od 6. 10. do 15. 11. 1944)

V období od 6. októbra do 10. novembra 1944 jednotky 1. čs. zboru viedli útočné boje s úlohou prelomiť obranu nepriateľa na čiare hora JAVIRA - hora HRABOV - nepomenovaná výšina jz. od KRAJNEJ BYSTREJ - nepomenovaná výšina jz. od NIŽNÉHO KOMÁRNIKA - hora OBŠÁR - sev. okraj lesa juž. od potoka tečúceho z východu na jv. okraj NIŽNÉHO MOMÁRNIKA a pretnúť cestu BODRUŽAL - KRAJNÁ POĽANA - HUNKOVCE.


BOJ 1. ČS. ZBORU O HORU OBŠÁR A VÝŠINU JZ. OD NIŽNÉHO KOMÁRNIKA.

Po úspešnom útočnom boji 1. čs. zboru dňa 6. októbra 1944 o Dukliansky priesmyk jednotky 1. čs. zboru dňa 7. 10. 1944 prešli znova do útoku s úlohou prelomiť obranu nepriateľa hlavným náporom na smere jv. okraj NIŽNÉHO KOMÁRNIKA - vých. svahy hory OBŠÁR. Na tomto smere jednotky 1. čs. zboru viedli húževnaté útočné boje v dňoch 7. - 10. októbra 1944. Napriek všetkému úsiliu pechoty zboru, všetky útoky boli nepriateľom odrazené silnou del. a mín. paľbou a úpornou obranou jeho pechoty. Dňa 10. 10. 1944 došiel oper. rozkaz vel. 38. armády čís. 0023/OP, ktorým bolo 1. čs. zboru nariadené s oddielom plk. ŠADRINA zaujať východisko v pásme: pravá hranica hora HRABOV - osada DOBROSLAVA - osada KAPIŠOVÁ, všetko pre pravého suseda 359. divíziu; ľavá hranica CZEREMCHA (vrátane) - kóta 622 (vrátane), dňa 11. 10. 1944 prejsť do útoku a ku koncu dňa 12. 10. 1944 dosiahnuť čiaru: VYŠNÝ SVIDNÍK - ŠEMETKOVCE.

Podľa oper. rozkazu vel. 38. armády čís. 0023/OP, pechota zboru dňa 11. 10. 1944 začala útok, počas 11. a 12. 10. 1944 viedla ťažké útočné boje o horu OBŠÁR a nepomenovanú výšinu jz. od NIŽ. KOMÁRNIKA. Všetky útoky 1. čs. zboru v týchto dňoch boli odrazené účinnou paľbou nepriateľa. O 04.00 hodine 13. 10. 1944 došla šifrovka čís. 8634 a 8636/Š. Touto šifrovkou bola 1. čs. zboru daná úloha útočiť údernými skupinami po 80 - 100 ľuďoch, ktorými so silnou podporou všetkého delostrelectva v úzkom pásme prelomiť obranu nepriateľa, využiť skrytý postup cez les, postúpiť do tyla nepriateľa a ovládnuť cestu HUNKOVCE - BODRUŽAL. Úderné skupiny boli veľmi starostlivo pripravené. Za veliteľov úderných skupín boli určení najosvedčenejší dôstojníci. Inštrukcie veliteľom úderných skupín som vydal osobne; nariadil som veliteľom brigád osobne vysvetliť úlohy, prepracovať spoluprácu medzi údernými skupinami, pechotou a delostrelectvom. V dňoch 14. - 17. 10. 1944 sa 1. čs. zbor pokúšal preniknúť údernými skupinami do tyla nepriateľa na smeroch: KRAJNÁ BYSTRÁ - KOREJOVCE, 430 - KRAJNÁ POĽANA, SOVÁRNA - BODRUŽAL. Útočné akcie úderných skupín nemali úspech. Protibaterijná paľba vlastného delostrelectva nestačila umlčať veľké množstvo nepr. batérií, nepriateľ mal veľmi dobré pozorovanie z hory OBŠÁR a útočiace úderné skupiny prepadával sústredenými paľbami delostrelectva, mínometov a pechotných zbraní. Všetky pokusy úderných skupín preniknúť do tyla nepriateľa boli odrazené.

BOJE O HORU JAVIRA A HRABOV

O 01.50 hod. dňa 18. 10. 1944 došla šifrovka štábu 38. armády čís. 8763/Š. Touto šifrovkou bolo 1. čs. zboru nariadené do svitania 18. 10. 1944 vystriedať jednotky 359. pešej divízie v úseku MEDVEDZIE - VYŠNÁ PÍSANÁ (vrátane). Doposiaľ 38. armáda viedla hlavný nápor v pásme činnosti 1. čs. zboru. Dňa 20. 10. 1944 38. armáda prešla do útoku s hlavným náporom na smere NIŽNÁ PÍSANÁ - výšina 433 - KRUŽLOVÁ. 1. čs. zbor sa k útoku 38. armády pripojil svojím pravým krídlom, skupinou 1. a 3. pešieho práporu a práporu samopalníkov, ktorá sa preskupila do priestoru lesa jv. od NIŽNEJ PÍSANEJ, smerom na kótu 536 a sev. svahy hory JAVIRA. Dňa 24. 10. 1944, vzhľadom na radikálne rozhodnutie veliteľa 38. armády uskutočniť prielom obrany nepriateľa na smere NIŽNÁ PÍSANÁ - NIŽNÝ SVIDNÍK, vydal som rozkaz na preskupenie 4. a 2. pešieho práporu na pravé krídlo zboru, do priestoru 1. pešieho práporu. Dňa 25. 10. 1944 jednotky 38. armády húževnatým útokom väčšiny pechoty armády, podporovaného všetkým delostrelectvom, tankmi a letectvom 38. armády, dosiahli les sv. od nadpisu KRUŽLOVÁ a sev. svahy výšiny. Vzhľadom na tento úspech 38. armády veliteľ 38. armády 1. čs. zboru nariadil využiť prielom nepr. obrany na tomto

smere, presunúť pechotu sústredenú na pravom krídle zboru do priestoru lesa jv. od NIŽNEJ PÍSANEJ. Dňa 26. 10. 1944 pechota 1. čs. zboru v spolupráci s 359. p. divíziou vyčistila od nepriateľa horu JAVIRA, les jv. od NIŽNEJ PÍSANEJ a dosiahla potok sv. od kóty 433, obsadila les v tvare topánky 600 m záp. od osady MEDVEDZIE. 1. čs. zbor pokračujúc v nepretržitých útočných bojoch sa dňa 28. 10. 1944 útokom zo severu zmocnil hory HRABOV a úderom zo západu osady KOREJOVCE.

BOJE O VÝŠINY 481 a 471

V dňoch od 28. 10. 1944 do 14. 11. 1944 jednotky 1. čs. zboru viedli ťažké útočné boje pechotou 1. čs. brigády o výšinu 481, 4. peším práporom, práporom samopalníkov a prieskumnou rotou 3. čs. brigády smerom na kótu 471 a o nepomenovanú výšinu jz. od KRAJNEJ BYSTREJ. Dňa 31. 10. 1944 prápor samopalníkov a prieskumná rota 3. čs. brigády prekvapujúcim útokom na svitaní obsadili nepomenovanú výšinu jz. od KRAJNEJ BYSTREJ a dosiahli priestor 1 200 m sev. od kóty 332. Dňa 5. 11. 1944, po 8-dňových ťažkých útočných bojoch, pechota 1. čs. brigády smelým útokom vnikla do okopov nepriateľa na vrchole výšiny 481.

V období od 6. 10. 1944 do 10. 11. 1944 jednotky 1. čs. zboru, útočiace na nepriateľa početne i technicky silnejšieho, v horskom teréne, výnimočne vhodnom na obranu, zmocnili sa hory JAVIRA, hory HRABOV, nepomenovanej výšiny jz. od KRAJNEJ BYSTREJ, osady KOREJOVCE a dosiahli priestor kóty 481, priestor 700 m sev. od kóty 471 a 1 200 m sev. od kóty 332. Mužstvo jednotiek 1. čs. zboru, najmä pechota, preukázalo maximálny fyzický výkon, pevnú vôľu, prešlo neustálymi ťažkými útočnými bojmi, bez odpočinku odo dňa začatia operácie o hranicu a územie ČSR dňa 8. 9. 1944, za veľmi nepriaznivého daždivého počasia, udržiavajúc neustály dotyk s nepriateľom uprostred lesov, ďaleko od dedín, bez možnosti sa vysušiť, prezliecť a vykúpať. 

SÚHRNNÉ ÚZEMNÉ ZISKY 1. ČS. ZBORU

Jednotky 1. čs. zboru počas doby útočných operácií 38. armády o hranicu a územie ČSR v období od 8. 9. 1944 do 15. 11. 1944 - obsadili tieto osady: MUROWANEC, WIETRZNO, ŁEKI, MIŠKOWSKE, KOBYLANY, WOLA ALBINOWSKA, LAZY, PALACÓWKA, FRANKÓW, HELENOWKA, ZBOISKA, TEODORÓWKA, NADOLE, mesto DUKLA, LIPOWICA, HYROWA, BARWINEK, ZYNDRANOWA, VYŠNÝ KOMÁRNIK, NIŽNÝ KOMÁRNIK, KOREJOVCE, spolu s jednotkami 38. armády vyčistil od nepriateľa GLOJSCE, TRZCIANU a KRAJNÚ BYSTRÚ; - zmocnili sa týchto takticky dôležitých výšin. Výšiny juž. od osady BÓBRKA, hory DZWONICA, hory GRODZISKO (trig. 426), výšiny 408 a 429, výšiny sev. od osady TEODORÓWKA, trig. 534, výšiny juž. od osady TEODORÓWKA a mesta DUKLY, výšiny 467, 576 a trig. 694, hory KRZEMJANKA (kóta 648), priestoru čs. hranice - výšiny 573, 578, 624, 580, hory MALIVKA, hory JAMY, hory SOVÁRNA, hory BIELE BRDO, vyčistili od nepriateľa sev. svahy a vrchol výšiny 481 a dosiahli sev. svahy výšiny 471; - vyčistili od nepriateľa tieto priestory: lesy a svahy sev. a juž. od osád KOBYLANY, ŁEKI a WOLA ALBINOWSKA, svahy sev. od TEODORÓWKY a mesta DUKLY, svahy a lesy juž. od týchto osád: svahy vých. od osady HYROWA, priestor LAZY GUROWSKE, FOLJUŠ, SWENTY JAN, lesy vých. od ŠARBOVA, sev. od KRAJNEJ PORÚBKY, sev. od kóty 580 a vých. od trig. 706, priestor bezmenných výšin vých. od južného okraja BARWINKA, kótu 460, lesy vých. od ZYNDRANOWEJ, sev. od NIŽ. KOMÁRNIKA a východne od NIŽ. PÍSANEJ.

V období od 6. 10. do 15. 11. 1944 delostrelectvo 1. čs. zboru na prípravné paľby a paľby priamej podpory spotrebovalo 58 200 mín a del. nábojov, t. j, 500 ton. Za tú istú dobu spotreboval nepriateľ na protiprípravné paľby, palebné priehrady a sústredenie palieb na útočiacu pechotu 1. čs. zboru 30 000 mín a del. nábojov. Od 8. 9. do 15. 11. 1944 bolo 1. čs. zborom vystrelených 128 880 del. a mín. nábojov, t. j. 1 031 ton.