plk. MUDr. Gertruda Engelová (roz. Frankensteinová)

V průběhu KDO v hodnosti četaře sloužila jako velitelka 1. zdravotního praporu.

Československá důstojnice a lékařka. Dne 11. února 1942 byla v Buzuluku jako první žena prezentována k činné službě v Československé armádě s kmenovým číslem 219/ž.

 (16. 5. 1910 Český Krumlov - 10. 10. 2003 Praha)

Předválečná léta

Narodila se v Českém Krumlově v rodině Mořice a Marty Frankensteinových. Obecnou školu vychodila v Žatci, kde absolvovala v roce 1920 reálné gymnázium. Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy zakončila v roce 1936 a promovala v roce 1937. Nejdříve pracovala na dětské německé klinice v Bakteriologickém ústavu. V únoru 1938 nastoupila na dětskou kliniku prof. Brdlíka, avšak již v polovině října roku 1938 byla z rasových důvodů propuštěna. Do léta 1939 zůstala bez zaměstnání. Uprostřed června téhož roku emigrovala za podpory KSČ do Polska. V Katowicích se stala členkou výboru československé politické emigrace a starala se tu o ženy a děti. Zde se také seznámila se svým budoucím manželem MUDr. Františkem Engelem. Po 1. září 1939, kdy bylo Polsko napadeno Německem, odvedla své svěřence pěšky až do Rovna. Odtamtud následně přešli do Zdolbunova, kde do února 1940 pracovala MUDr. Engelová jako lékařka na místní poliklinice. Poté odjela do Kletskej na Donu ve Stalingradské oblasti, kde vedla dětskou a ženskou ambulanci. Od ledna 1941 působila jako vedoucí okresního ambulatoria ve střední Achtjubije. V lednu 1942 odjela spolu s dalšími československými emigranty do Buzuluku.

Válečná léta

V Buzuluku byla 11. února 1942 jako první žena prezentována k činné službě u náhradní roty 1. čs. samostatného praporu v SSSR. Ustanovena byla nejdříve lékařkou ženské části jednotky, posléze přednostkou oddělení odsunové nemocnice v Buzuluku a též vedoucí lékařkou sociální péče. 

"Již v Buzuluku ošetřila stovky vojáků - pacientů, počínajíc těmi, kteří přicházeli v zuboženém stavu z gulagů, navíc musela čelit epidemii infekční žloutenky a tyfu. Již tehdy se začal vytvářet mezi příslušníky vojenské jednotky vztah úcty i důvěry ke své lékařce." 

Zatímco její choť MUDr. František Engel odjel s praporem k Sokolovu, ona setrvala v Buzuluku. MUDr Engelová vzpomíná: 

"Do vojenského ešalonu, který odvážel první polní prapor na sovětsko - německou frontu, nastupovalo i 38 žen. Já jsem bohužel nebyla mezi nimi. Do Buzuluku přijížděly stovky dalších dobrovolníků, z nichž mnozí potřebovali nemocniční ošetření, aby pak mohli nastoupit k výcviku a doplnit řady naší rozrůstající se jednotky. Podle rozkazu velitele jsem jako vedoucí nemocničního oddělení musela zůstat v Buzuluku. Stejný osud stihl i vedoucí lékárnici naší jednotky PhMgr. Helenu Petránkovou, která bojovala proti fašizmu už ve Španělsku v řadách Interbrigády. Nic nám nepomohlo, že jsme se přihlásily obě k raportu u velitele jednotky a dožadovaly se, abychom mohly společně s našimi vojáky odjet na frontu. Rozkaz byl rozkaz a na frontu jsme se obě dostaly až půl roku později."

V době od 6. 5. do 1. 10. 1943 MUDr. Engelová působila jako přednostka československého oddělení při nemocnici Rudé armády v Novochopersku. V hodnosti četařky se vrátila k 1. čs. brigádě před jejím odchodem ke Kyjevu a prodělala s ní její bojovou cestu až na Duklu a to ve funkci velitelky 1. zdravotního praporu. Po sdružení československých jednotek do armádního sboru byla MUDr. Engelová povýšena na podporučíka a 1. února 1945 byla ustanovena šéflékařkou týlu 1. čs. armádního sboru v SSSR.

MUDr. Gustav Singer vzpomíná: 

"Nemocnice, ve které pracovala MUDr. Engelová, se nacházela bezprostředně za frontou, kam byli odesílání ranění po prvním ošetření na předsunutém stanovišti první pomoci. Ona určovala diagnózu a rozhodovala, který raněný potřebuje jít okamžitě na operační stůl a který může ještě počkat. Byl to mimořádně zodpovědný úkol vůči raněným."

Po válce

Od 19. 5. 1945 vykonávala vojenskou službu ve funkci šéflékařky ošetřovny pomocné roty velitele týlu 1. oblasti. Později nastoupila na interní oddělení vojenské nemocnice v Praze. Rok zde působila jako sekundární lékařka, později se stala zástupkyní přednosty na fyziatrickém oddělení a v dubnu 1948, než byla přemístěna k Ministerstvu národní obrany. Po půl roce se navrátila do Ústřední vojenské nemocnice. V roce 1949 se jí narodil syn Vojtěch. Dne 30. 6. 1950 byla přeložena do zálohy a přijala místo lékařky zdravotního střediska Slapy při OÚNZ.

Gertrůda Engelová (roz. Frankensteinová) zemřela 10. 10. 2003 Praze.

Vyznamenání

Čs. válečný kříž 1939-1945.

Československá vojenská medaile Za zásluhy I. stupeň.

Československá vojenská medaile Za zásluhy II. stupeň.

Čs vojenská medaile se štítkem SSSR 1945.
Sovětská Medaile za pobedu nad Germanijej.

A další ...

Prameny a literatura

VÚA Praha, seznam příslušníků 1. Čs. arm. sboru v SSSR.

VHÚ Vojenské osobnosti československého odboje 1939 - 1945

Vzpomínka B. Kopolda, G. Engelová, " I my ženy jsme..."

Svědectví MUDr. Gustava Singera, frontového lékaře.

Autor: Alena Flimelová (Vitáková)